Vyhledávání

Nadcházející události

sobota 24.06., 09:00 -
GP Lužkovice
středa 12.07. - celý den
Pytlový svoz plastů
sobota 22.07. - celý den
GP Lípa

SDH

Plán akcí 2017 muži:

13.5. Okrsek, Žel. paseky (13:00)
27.5. GP Klečůvka (15:00)
10.6. Primátorská soutěž (9:00)
10.6. GP Ostrata (15:00)
24.6. GP Lužkovice (9:00)
22.7. GP Lípa (15:00)
5.8. GP Žel. pas. (15:00)
12.8. GP Želech. (15:00)

Plán akcí 2017 děti:

13.5. Okrsková soutěž SDH – Žel.paseky, 13hod.
27.5. GP Klečůvka, 12 hod.
17.6. GP Želech., 9hod.
22.7. GP Lípa, 10 hod.
5.8. GP Žel.paseky, 10hod.

O Klečůvce

Obec Klečůvka leží nad podřevnickým údolím na kopci nad silnicí ze Zlína do Vizovic v nadmořské výšce 334 m, na ploše 267 ha. Od města Zlína je vzdálena cca 10 km; hranice katastru tvoří na severní straně obec Veselá, na východě Zádveřice, na jihu Lípa a na západě Lužkovice.

První písemná zmínka o obci pochází z r. 1397, kdy byla obec zapsána v zemských deskách práva Olomouckého jako „Klyczowka“. Později jsou uváděny názvy Kleczuwka, Klecžuwka, Kletschuwka, Klečuwka, Klečufka, Klečůvka. Název vznikl snad odvozením od slova „klečová“, tj. ves, stráň. Od r. 1397  byla obec téměř tři staletí součástí lukovského panství; v r. 1662 byla od Lukova odtržena a stala se sídlem samostatného feudálního statku s panským dvorem, pivovarem, sladovnou, palírnou a sušírnou. Zpět k lukovskému panství se Klečůvka dostala v r.1673, kdy obec koupil Jan Bedřich z Minkvicburku. Jeho syn Jan Bedřich při prodeji Lukova r. 1710 odtrhl Klečůvku a Veselou a klečůvský statek se definitivně osamostatnil. Posledním majitelem velkostatku byl Jiří Gyra, jemuž byl majetek v r. 1945 zkonfiskován.

Obecní samospráva funguje v obci od poloviny 19. století. Obecní úřad dbal o řádnou správu obce, pečoval o obecní majetek, hospodařil s obecními financemi. Ve třicátých letech 20. stol. byla obec elektrifikována a byl zde zaveden telefon. Podporoval také různé spolky, které v obci vznikaly. V r. 1932 byl založen svaz dobrovolných hasičů, který je činný doposud. V pozdějších letech (v době socialismu) v obci působil svaz žen, svaz zahrádkářů, Červený kříž, atd.
Hospodářské poměry Klečůvky byly chudé, většina obyvatel byli rolníci, část byla zaměstnána při dvoře a zámku. Změna přišla s vybudováním továrny na obuv firmy Baťa ve Zlíně, kam začali obyvatelé dojíždět za prací. Ve stejné době se začal více projevovat problém spojení obce s okolím, protože zde nevedla žádná komunikace, jedinou spojnicí byl chodník v polích k železničnímu nádraží v Lípě. Silniční spojení bylo vybudováno až ve čtyřicátých letech 20. století. Po zavedení pravidelné autobusové dopravy začalo stále více obyvatel pracovat v průmyslových podnicích ve Zlíně. Z drobných živností byly v Klečůvce 2 hostince, 1 obchod, 2 pálenice a 1 koncese pro nehromadnou dopravu osob. Se vznikem jednotného zemědělského družstva v padesátých letech se situace opět začala měnit. Zpočátku pracovala přibližně polovina obyvatel v průmyslu a polovina v zemědělství, avšak s rozvojem JZD, které se v sedmdesátých letech stalo součástí JZD Slušovice, stále více občanů hledalo práci v tomto hospodářském komplexu. Po listopadové revoluci 1989 a rozpadu velkých hospodářských komplexů, hledali obyvatelé Klečůvky zaměstnání v soukromých firmách, ve státní sféře, někteří začali podnikat. V současnosti působí v katastru obce několik větších firem (Lados, Brola, atd.).
Škola byla v obci pouze v letech 1945-1966 (první stupeň). Před rokem 1945 chodily klečůvské děti do školy v Želechovicích, rovněž po r. 1966 absolvují povinnou školní docházku především v želechovické škole. Občané Klečůvky jsou z větší části katolíci, asi čtvrtina obyvatel se hlásí k evangelickému vyznání. Příslušné farní úřady jsou v Želechovicích a v Zádveřicích.
Po druhé světové válce (obec byla osvobozena 4.května 1945) byl v obci ustaven národní výbor. V době působení MNV Klečůvka byly v obci vybudovány místní komunikace, veřejné osvětlení, kanalizace, postavena mateřská škola a prodejna potravin. Od r. 1976 je Klečůvka součástí města Zlína. V osmdesátých letech zde byl zaveden vodovod, r. 1996 byla obec plynofikována. Začátkem devadesátých let se objevilo drobné živnostenské podnikání – obchod, hostinec. Provozování obchodu bylo ukončeno r. 2003. Také mateřská škola byla v obci zrušena pro malý počet dětí. V současnosti chodí děti do mateřských škol v okolních obcích.
Dominantou obce je zdejší zámek výrazně umístěný na vyvýšenině nad návsí. Kolem budovy, která zde stojí již téměř tři staletí, se rozprostírá dvouhektarový park a k historickému areálu náležel ještě hospodářský dvůr. V těsné blízkosti zámku je nedávno zrekonstuovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Zámek s parkem, dvorem a hospodářskými budovami převzala r. 1945 do držení obec Klečůvka. Od září 1945 sloužil zámek především škole, která byla umístěna v prvním patře. Několik dalších místností využíval místní národní výbor, další prostory  byly od r. 1953 řadu let pronajímány různým podnikům jako skladiště. Pro svou historickou hodnotu byl zámek se sochou sv. Jana Nepomuckého zapsán do státního seznamu kulturních památek (1963) a později byl do tohoto seznamu zanesen také park (1971). Školnímu vyučování a také dalším různorodým účelům sloužila zámecká budova 21 let. Ke změně došlo r. 1966, kdy zdejší škola ukončila činnost a zámek nalezl nové využití – v červenci 1966 v něm byl umístěn okresní archiv. V letech 1967-1968  byly provedeny  nutné opravy; rozsáhlá rekonstrukce budovy proběhla v letech 1974-1976, podstatných změn se pak celý areál dočkal v polovině 90. let: dvůr pod zámkem byl zrušen a na jeho místě vyrostl objekt nových archivních depozitářů (1994-1995) a vzápětí nato následovaly důkladné stavební úpravy samého zámku (1995-1996). Zámek spolu s novou přístavbou dobře slouží svému účelu, udržovaný park dává pěkný rámec celému archivnímu areálu, k němuž míří všichni, kdo chtějí využít archivní dokumenty o dějinách zlínského okresu.
Občané Klečůvky se snaží dodržovat některé staré zvyky – hned začátkem ledna potkáte na „Borošíně“ či „U kříža“ Tři krále, kteří Vám na dveře napíší své „K + M + B“ a vy můžete přistět do Tříkrálové sbírky na charitu. V únoru si můžete zatancovat při fašankovém průvodu s medvědem. Klečůvští „ogaři“ školou povinní každé Velikonoce nahrazují svým hlasitým klabáním zvony, „které odletěly do Říma“. Ti starší zase staví první  květnový den májku, aby ji mohli koncem měsíce kácet. Hody se na Klečůvce slaví třetí říjnovou neděli, po vesnici se vodí beran a muzika zahraje u každého domu. Sobotní večer před hodami je zadán pravidelné hodové zábavě.

S použitím textů Z. Pokludy (Zámek Klečůvka, 1998) a M. Štýbrové (Vlastivěda moravská – Zlínsko, 1995) připravila A. Karkošková

Co o Klečůvce napsat víc? Pomozte mi prosím, pokud máte jakékoliv materiály, které by se daly zveřejnit, pošlete mi je prosím na moji adresu -  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.